Včelí stráž - "Děláme do včel"

Historie získávání a zpracování medu

13.07.2008 16:38

Antonín PŘIDAL

Motto: V medu a mléku nejvíce léku.

české přísloví
„V materialistickém shonu 20. století a rychlém pokroku v každém směru, v době sensačních vynálezů jest skutečně odvahou propagovati výrobky tak nepatrného tvora, jakým jest na pohled včelička medonosná.“ Takto zní úvodní slovo knížky z roku 1914 pí. Emilie Neťukové, učitelky ve výslužbě, která svůj život zasvětila zejména studiu a propagaci včelích produktů. Sama píše: „Neboť co by nám byl med platen, kdybychom nevěděli, co s ním? – Nejvzácnější věc ztrácí na ceně a významu svém, nemáme-li porozumění pro ni anebo prakticky ji upotřebiti nedovedeme.“ Kniha paní E. Neťukové vyšla celkem 4krát a tato kapitola vychází z vydání 4., které vyšlo v březnu roku 1933. Jak je zřejmé, již úvodní věty knihy jsou stále tak aktuální … Úkolem této kapitoly je tedy pouze uvést do studia historického významu medu, potažmo včelích produktů a nikoliv podat vyčerpávající pojednání na toto téma.
Již na začátku minulého století bylo známo, že med lze napodobovat a E. Neťuková na to několikrát upozorňuje: „… že nelze například 3-5kg medu vyrobiti lahvičkou medového aroma za 50-80 haléřů ze svařeného cukru, zda dokazovati bylo by zbytečno, nemůže to byti výtečný med, jak se annoncuje, ale praobyčejný syrup, a to hodně zdražený.“
Dále se autorka zmiňuje o ceně medu a způsobu jeho získávání („dobývání“). Cena medu se vždy výrazně přibližovala ceně másla, ale autorka zdůrazňuje, že: „… kg medu vydá více než 1kg másla, nežlukne jako máslo, nýbrž dá se i léta udržeti.“ Kromě dnes zcela známých způsobů získávání medu se zmiňuje o tzv. přepouštění – tj. tavením získaný. Zdůrazňuje, že takový med není stejné kvality jako med vymetaný.
Jednu z kapitol nazvala autorka: „Paběrky z dějin medu.“ Zmiňuje se zde o významu medu v různých kulturách a dochovaných literárních pramenech o medu. Zmiňuje několik podobenství z Bible, např.: „…sladká mana s nebe padající, med proto nazýván „nebes dar.“ Nebo slova Šalamounova: „Jdi ke včele a pozoruj, jak čilá jest, jakou úctyhodnou práci vykonává; její výrobky potřebují králové i prostí k léčení a požívání …“. Med i vosk má velkou historii v Indii. Med byl používán jako prostředek ke konzervování zvěřiny, ovoce a ryb. Mrtvoly králů (např. Agesilaus, král spartanský, Alexandr Veliký, král perský) byly položeny do medu. Med byl různými způsoby opěvován řeckými i římskými básníky a hojně byl med používán k obětem při řeckých a římských bohoslužbách. V řecké mytologii byl považován za potravu olympských bohů na jejich veselých kvasech, při nichž „nektar a ambrosii“ podávala bohům krásná Hebe. Bůh Zeus za to, že byl medem odchován, obdařil včely uměním stavět voskové plásty. I u Slovanů je tradice používání medu velmi bohatá, ale dnes již málokde dochovaná (v některých slováckých krajích); med se podával na hostinách českých knížat, výroční lidové a rodinné slavnosti neobešly se bez medu a medoviny.
Medoviny je nejstarším lihovým nápojem Slovanů. Před objevem třtinového a později řepného cukru byl med jediným sladidlem, jako medoviny jediným lihovým nápojem před objevem piva, které konzumaci medoviny zcela potlačilo. Náhradní sladidlo a pivo tak výrazně snížilo spotřebu medu obecně. Do jisté míry spotřeba medoviny klesla i s dovozem vinné révy Karlem IV. Od těchto dob se postupně začali včelaři potýkat se stíženým odbytem medu, a tak na sjezdu včelařů v Protivíně (1896) pan J. Boháč řekl: „Nebudiž naší starostí, jak kde včelaří, neboť v dobrých letech má včelař racionelní i neracionelní medu dosti, ale neví, kam s ním.“ Jist nemůžeme souhlasit s názorem, že způsob chovu včel je lhostejný, ale s odbytem problémy jsou i dnes. Doporučuje proto pí. Neťuková, aby se med řádně propagoval a jeho spotřeba zvýšila i výrobou medových nápojů. I když autorka zmiňuje nesčetné léčivé účinky medoviny, píše: „… bohužel, že jest to nápoj alkoholický.“
Jak dlouho už člověk zná med, nedokážeme vůbec odhadnout, i když se nám zachovaly jisté kresby našich dávných předků. Zdá se, že med patřil k základním potravinám pravěkého prehistorického člověka. V antickém období byl med uznávaný jako pokrm bohů a jako takový jej také obětovali při svých náboženských obřadech. Je známé, že med byl dáván do hrobek faraónů. V Egyptských pyramidách byl nalezený med starý 3000 let; byl zkrystalizovaný, ale po hygienické stránce absolutně nezávadný! Medem se však také mumifikovalo. V Řeckém Epidauru ve svatyni řeckého boha lékařství je na 2000 let starém kameni napsáno: "Nerozčilovat se - hodně klidu - pít med v mléku - pěstovat divadlo a lehkou gymnastiku."
Naši slovanští předci však uměli včelařit již jako prastarý evropský národ před vpádem Avarů a Hunů. V roce 448 napsal řecký filozof Priskus o vpádě asijských Hunů na levý břeh Dunaje daleko na sever od středního toku. Píše, že lidé z dědin jim přinášeli namísto obilí proso a namísto vína medovinua med. V té době se totiž obyvatelstvo živilo převážně prosem, které utloukli v hmoždíři na mouku, zamíchali do nej mléko a med. Tato kaše se jedla a nebo se pekli pagáče.
Historie včelích využití včelích produktů je nesmírně bohatá. Celosvětově se historií využití medu zabývá například Eva Crane, která řadu let předsedala společnosti International Bee Research Association, ve své knize z roku 1975: Honey -  a comprehensive survey, na stranách 439 – 488. Kniha tato a další jsou dostupné v dílčí včelařské knihovně MZLU.

Kontakt

VČELÍ STRÁŽ, z.s.

vcelistraz@seznam.cz

Vladislavova 248
269 01 Rakovník

IČ:227 30 885

+420 604 739 121

Vyhledávání

Anketa

Pro jaký typ CERTIFIKÁTU by jste se rozhodli pokud byste chtěli podpořit projekt SKUTEČNÝ DÁREK, který organizuje spolek ČLOVĚK V TÍSNI?

© 2008 Všechna práva vyhrazena - VČELÍ STRÁŽ při ČSV o.s.

Vytvořeno službou Webnode

In-počasí