Spektrum opylovačů je velmi široké, ale ve skutečnosti mezi nejvýznamnější opylovače patří hmyz (entomogamie). Známe však i další skupiny, jako jsou ptáci (ornitogamie), letouni (chiropterogamie), vzácně i jiní savci nebo dokonce měkkýši (malakogamie).
Opylování hmyzem se nazývá entomogamie čili hmyzosnubnost. Mezi hmyzí opylovače řadíme hlavně řád blanokřídlí, k němuž patří např. včely, včely samožářky či čmeláci. Dalšími významnými hmyzími opylovači jsou motýli, dvoukřídlí a brouci. Právě brouci jsou pravděpodobně vůbec nejstaršími opylovači. Poslední skupinou opylujícího hmyzu jsou vzácně i třásňěnky.
Druhou významnou skupinou opylovačů jsou ptáci, opylování jejich přičiněním se nazývá ornitogamie. Známe asi 1500 druhů opylujících ptáků. Známá je zejména skupina kolibříků, dále však opylují i strdimilové, medosavkovití, květozobovití a šatovníkovití. Opylování ptáky je nejčastější v tropech, ale někteří kolibříci se dostávají až na Aljašku.
Ze savců opyluje zejména 30 rodů netopýrů a několik druhů kaloňů, kterýžto mechanismus se nazývá chiropterogamie. Opylují zejména v tropech a bývají vybaveni až osmicentimetrovým jazykem.
Z ostatních savců opylují někteří vačnatci (např. possum medosavý). I někteří hlodavci mohou opylovat. Vůbec největším opylovačem je však madagaskarskýlemur vari, který má na výšku i před 1 metr. Někdy však uměle opyluje rostliny i člověk.
Někdy opylují i plazi, zejména na ostrovech. Známý je například pagekon (Hoplodactylus). Navštěvují květy kvůli pylu i nektaru. Tyto ještěrky opylují například rostlinu železnec (Metrosideros excelsa).
Vzácně opylují i někteří měkkýši, což se nazývá malakogamie. Z nich známe několik druhů slimáků, kteří požírají masitou bliznu a pyl jim ulpívá na těle.
V Baskicku na severu Španělska vědci nedávno objevili v jantaru zalitý druhohorní hmyz, obalený pylovými zrnky. Datování nálezu do doby před 110 – 105 milióny let z něj dělá nejstarší známé opylovače. Pro vědce poskytuje tento objev jakési okno do počátků spolupráce rostlin s hmyzem.
Tvorečkové zalití v jantaru, objevení v severním Španělsku, byli archaickými zástupci hmyzího řádu třásnokřídlých (Thysonoptera). Příslušníci této skupiny hmyzu, kteří málokdy přesáhnou velikost několika málo milimetrů, se i dnes živí většinou pylem či jinými rostlinnými tkáněmi.
Nově nalezené exempláře jsou nejen nejstarším dokladem opylování, ale dost možná také svědky počátku raketového vzestupu krytosemenných rostlin, který se kryje právě se vznikem symbiózy mezi rostlinami a jejich opylovači. Dnes na opylování prostřednictvím hmyzu spoléhá na 80 % všech rostlin.
VČELÍ STRÁŽ, z.s.
Čs. legií 1874+420 604 739 121
Pro jaký typ CERTIFIKÁTU by jste se rozhodli pokud byste chtěli podpořit projekt SKUTEČNÝ DÁREK, který organizuje spolek ČLOVĚK V TÍSNI?
Jak vyrobit domeček pro OPYLOVAČE - HMYZÍ HOTEL
Vytvořeno službou Webnode